Kachna domácí

Vzhled

Samice má přírodně hnědé peří s nepřehlédnutelnou, bíle olemovanou, temně modrou částí křídla. Samec je tradičně oděn do pestrobarevného kabátku. Kovově zelenou hlavu zdobí žlutý zobák. Zelenou hlavu od kaštanově hnědé hrudi odděluje bílý obojek. Zbytek těla přechází od modrozelených křídel až po světle šedé břicho. Samec též může pyšnit modrým zrcátkem na křídlech. Jak samec tak i samice mají červené až oranžové nohy.

Rozšíření

Jejím domovem jsou stojaté a pomalu tekoucí vody. Kachna má obzvlášť ráda rybníky a jezera s porostlým křovinatýmči rákosovitým břehem. Často ji lze zahlédnout na parkových rybnících, kde si zvykla na lidi a s radostí přijme suche pečivo. Upozorňuji, pouze suché pečivo. Měkké čersatvé rohlíky či jiné pečivo ji mohou způsobit zažívací potíže. Mimo naší republiku se vyskytuje po celé Evropě, Asii, severní Americe a Africe.

Způsob života a potrava

Často ji lze zahlédnout na parkových rybnících, kde si zvykla na lidi a s radostí přijme suche pečivo. Upozorňuji suché pečivo. Měkké čersatvé rohlíky či jiné pečivo ji mohou způsobit zažívací potíže. Její hlavní potravou je však hmyz a jeho larvy, malí měkkýši nebo vodní i suchozemské rostliny. Kachna divoká patří mezi největší žravce mezi ptáky. Je schopna horlivěpronásledovat rybu, červa nebo i obojživelníka.

Pokud se stane, že se kachna divoká spáří s domácí kachnou (ta z tohoto druhu byla vyšlechtěna) tak mláďata ztrácí plachost kachny divoké a stávají se z nich krotké kachny domácí. Naše republika je přibližně na hranici území, odkud se kachna stěhuje na zimu jižněji a kde zůstává, proto je lze u nás vidět i v zimě.